To bylo tenkrát před třiadvaceti lety, kdy ve dnech od 24.března do 10.června 1999 letectva armád NATO prováděly bombardování pro Čechy a Slováky vždy předtím výjimečně přátelské země Jugoslávie konkrétně nejvíce území současného Srbska.

Devětasedmdesát dnů doslova otřásaly části země, které jsme dlouhá desetiletí říkali Jugoslávie, Srbskem.

Od 24. března do 6. června 1999 letecké síly armád NATO prováděly bombardování Srbska se souhlasem tehdy čerstvého několikadenního člena NATO České republiky. Česko se vojensky nezapojilo, ale umožnilo přelety letadel přes své území. Většinou civilní cíle jako například velmi dobře známé vybombardované dopravní stavby, mosty, dálnice, dále třeba budovu bělehradské televize, obytnou budovu patřící čínskému velvyslanectví sice nebombardovali čeští letci, ale prováděli to letci z členských zemí NATO.

Nutno dodat, že za toto bombardování se při návštěvě v Bělehradě před lety svému protějšku omluvil český prezident Miloš Zeman. Jiný Miloš Popovic současný postdoktorand Ústavu bezpečnosti a globálních záležitostí Univerzity v Leidenu své dlouhodobé studium událostí z roku 1999 v rodném Srbsku završil sestavením a zveřejněním názorné mapy Jugoslavie, kterou lze zařadit do kapitoly válečné kartografie s obrovským významem pro využití k jakémukoliv protiválečnému hnutí.

Srbský kartograf Milos Popovic pro zdokumentování smutných 79 bombardovacích dnů vytvořil mapu, na které jsou zakreslena sídla, která byla několikrát v tomto období napadena leteckými svazky armád NATO.

Mapa zobrazuje z polohopisu významné vodní toky a hlavně popsaná i nepopsaná sídla tehdejší Jugoslávie. K tomu kartograf použil mapový znak v podobě pěti různě velikých hnědých kruhů umístěných podle toho, zda místo bylo pětkrát a méně bombardováno a znaky jsou dále odstupňované po pěti až do největšího znaku pro místa bombardovaná jednadvacetkrát až pětadvacetkrát.

Během "Humanitárního bombardování", jak tuto obludnost v Evropě provedenou na samém konci dvacátého století údajně měl nazvat tehdejší český prezident Havel, spáchala nad územím Srbska letadla armád NATO, zemřely stovky civilistů a byly zničeny stavby všeho druhu v dosud celkově nevyčíslených škodách.

Je dobře, že vzniklo toto tématické kartografické dílo v podobě, jakou mu dal srbský kartograf a bezpečnostní specialista působící v akademickém prostředí Milos Popovic. Hnědé terče lokalizující sídla a četnost bombardování na zobrazeném území Srbska dokumentuje ostudnou etapu dějin starého kontinentu, na které se Česko sice vojenský přímo nepodílelo, ale bombardování se bohužel významně nesnažilo zabránit.